Je pozdě v noci, všichni už spí a na mě dopadla tíha mých myšlenek. Naskakuje mi jedna za druhou a jsou čím dál hlubší. Pomalu odkrývají temná zakoutí mé mysli. Přemýšlím o minulosti, současnosti, budoucnosti a bojím se. Po dlouhé době se zas cítim tak zranitelný. Spadl jsem do toho. Z emoční prázdnoty přímo do rvoucího kotle s pocity. Proč ale?